Co tě baví na práci divadelního lektora?

Různorodost. To, že jsem v osobním kontaktu s divákem a společně něco tvoříme. Baví mě propojovat lidi, experimentovat s formáty. Jsem vděčná za to, že je v našem divadle možné pracovat v týmu, když jsem byla dříve jedinou lektorkou divadla, připadala jsem si trochu osamělá.. :)

Jaký byl tvůj nejintenzivnější divadelní zážitek?

Hodně na mě zapůsobila inscenace Transky, body, vteřiny.. z dílny Tomáše Dianišky, kterou 2018 uvedli Bezruči. Síla a autenticita příběhu, herecký výkon Jakuba Burýška... Byla jsem z toho paf! Podobně na mě zapůsobilo představení NoD Quijote (režie Jan Nebeský) na Divadelní flóře, ale to už je hodně dávno. Ještě určitě celý týden poté jsem ho měla plnou hlavu. Aktuálně mám nejsilnější divadelní zážitek z improvizace na zkoušce Činoherního studia. Když po roce absence vidíte, že se něco před vámi na "jevišti" odehrává, uvědomíte si, jakou má divadlo v tom okamžiku tady a teď sílu.

Kdybys byla sudičkou, co bys dala v dnešní době divadlu do vínku?

Otevřenost, ochotu vystoupit z "konzervy", flexibilitu a schopnost provokovat k akci, schopnost být prevencí bolesti...

Jako dítě mě vždycky lákalo bydlení o samotě (jsem ze sedmi sourozenců..), to se mi vlastně nikdy v životě nesplnilo. A už po něm ani tolik netoužím.

Ani v dospělosti nedokážu pochopit některé zbytečné konvence a stereotypy, tu prapodivnou kalkulativní diplomacii, kterou v jednání s druhými používáme namísto upřímnosti.

Divadlo mě naučilo číst svůj život jako příběh.

Životopis ve zkratce

2004-2009 Ateliér Divadlo a výchova, JAMU

2009 - 2014 pedagog Literárně-dramatického oboru ZUŠ Třinec

2012 - 2015 externí pedagog Ostravské univerzity

2012 - doposud divadelní lektorka Národního divadla moravskoslezského, předsedkyně spolku Ateliér při NDM