Co tě baví na práci divadelní lektorky? 
Baví mě dělat tak trochu rozruch. Baví mě momenty, kdy se účastníci "zapomenou" a naplno se ponoří do hry, improvizace, diskuze a nehlídají se, jak při tom vypadají nebo co si o nich ostatní myslí. Prostě čirý moment zabrání se do hry. Momenty, ve kterých účastníkům "něco" dojde a vyjde z nich třeba jen "aha.." (hlasité, tiché, nevěřícné, radostné...)

Jaký byl tvůj nejintenzivnější divadelní zážitek?
Klíčový byl pro mě zážitek z dopoledního představení pro školy jednoho nejmenovaného pražského divadla, kde herci museli přerušit představení, protože se na jevišti přes hluk a poznámky z hlediště neslyšeli. Tehdy jsem si řekla, že je něco "dost špatně" (pozn. to představení jsem měla moc ráda, viděla jsem 7x!) a že je potřeba udělat něco pro to, aby ti mlaďoši pochopili, že to, co se jim snaží herci předat, se jich taky týká a když se trochu zaposlouchají a zamyslí, že jim to může dost dát. Tak jsem se dala na profesi divadelní lektorky. :)

Kdybys byla sudičkou, co bys dala v dnešní době divadlu do vínku?
Nepředpojaté diváky, diváky s otevřenou myslí. A diváky, kteří se nebojí jít na představení, které třeba holt ne vždycky přinese "životní zážitek", ale stejně to příště zkusí znovu.

Jako dítě mě vždycky lákalo... zakřičet něco do ztemnělého sálu těsně před představením.
Ani v dospělosti nedokážu pochopit... zabedněnost některých lidí, se kterou nepohne ani pár volů. Prostě ne a hotovo.
Divadlo mě naučilo... znovu a znovu zkoušet vycházet i se zabedněnými lidmi. A nekřičet do ztemnělého sálu těsně před představením :D

Životopis ve zkratce

• herectví na Pražské konzervatoři
• Dramatická výchova na DF JAMU a KVD DAMU
• stáž v Maxim Gorki Theater v Berlíně (2006)
• člen týmu v projektu TUSCH v Hamburku - projekt partnerství divadel a škol (2011-2014)
• vedení souborů umělecké skupiny OLDstars (2002-2010, 2015-)
• divadelní lektorka ND+ v Národním divadle (2014 - )
• předsedkyně Asociace divadelních lektorů (2020 -)