Divadelní lektoři

Divadelní lektor se pohybuje mezi světem divadla a diváků, prohlubuje jejich vzájemný kontakt, zvědavost a respekt. Jeho úkolem je přibližovat scénická umění rozličným sociálním skupinám, pečovat o diváckou komunitu konkrétní divadelní scény, vytvářet a realizovat umělecko – vzdělávací programy pro veřejnost.

Cílem divadelního lektora není poučovat a informacemi a vysvětlováním zplošťovat zážitek z uměleckého díla. Zajišťuje spíše vzájemnou výměnu podnětů mezi divadlem a jeho diváky, pestrými metodami rozvíjí témata inscenací, podněcuje diskusi. Pomáhá divadelní umění zpřístupnit méně zkušeným divákům, buduje jejich vztah k dramatickému umění i konkrétnímu divadlu. 

Divadelní lektor boří leckdy ještě silně přetrvávající pohled na pozici diváka coby pasivního konzumenta předváděného umění. Nejčastějšími formáty doprovodných programů jsou tvůrčí dílny k inscenacím (nejčastěji jako příprava před návštěvou představení či reflexe poté), workshopy divadelních dovedností či oblastí souvisejících s tvorbou, diskuze s tvůrci, seznamování s provozem divadla, divadelními profesemi, vznikem inscenace atp. Lektor zpravidla komunikuje se školami a věnuje se jak tvořivé výchově dětského a mladého diváka, tak metodické spolupráci s učiteli. Realizuje umělecké projekty, ve kterých se potkávají profesionálové s amatérskými umělci, nebo vede například zájmové soubory při divadle.

Díky blízkému kontaktu s divákem se divadelnímu lektorovi daří zajišťovat cennou zpětnou vazbu, zásadním způsobem přispívá k rozšiřování současné i budoucí divácké základny. Spolu s dramaturgy je to právě divadelní lektor nebo lektorka, kdo přináší formáty komunikace s veřejností, které vhodným způsobem reflektují aktuální společenskou situaci a problémy. 

Práce divadelního lektora je úzce provázána s mnoha oblastmi divadelní práce, což ji činí nedílnou součástí divadelního organismu. Zároveň bývá divadelní lektor sám člověkem mnoha profesí: je učitelem, umělcem, produkčním, náborářem, tajemníkem, zabývá se fundraisingem, PR strategiemi, žádostmi o granty atd.

V současné době se lektoři mají možnost vzdělávat zejména na Katedře výchovné dramatiky DAMU a v Ateliéru Divadlo a výchova JAMU. Obě katedry nabízejí komplexní vzdělání v oblasti divadla, výchovy i samotné lektorské práce. Lektory se ovšem také stávají často divadelníci jiných profesí: dramaturgové, herci, režiséři, pracovníci marketingu apod. 

Obor divadelního lektorství se, nejen v České republice, stále vyvíjí a definuje. To je logicky dáno neustále se měnícími podobami živé kultury a poptávkou společnosti, ale také dynamickými socio-kulturními vlivy. Divadelní lektor pomáhá oběma stranám (divákům a tvůrcům) reflektovat vzájemné potřeby a hledat společné body zájmů. I proto se pozice divadelního lektora ukazuje jako klíčová. Pro divadla, která chtějí zodpovědně plnit veřejnou kulturní službu a reagovat uměním na současný svět, je spolupráce s divadelními lektory nezbytná.